Rubriky
Automobil Cestování

Route 66 – Williams a Seligman

V Roce 2011 při mé druhé návštěvě Spo(ko)jených státu amerických jsem si projel část Route 66 mezi Flagstaff(em) a Kingman(em). První zastávku jsem udělal v městečku Williams – odtud v minulosti jezdil vlak poháněný parou do Grand Canyon(u). Pokračoval jsem v prohlídce městečka – v podstatě dvě jednosměrné ulice (od východu na západ a od západu na východ). Na těchto dvou ulicích je k vidění několik hezkých starých aut, stará čerpací stanice, ale jinak nic extra. Občas je asi dobré si přiznat, že to co už bylo, bylo.

Pokračoval jsem dál do Ash fork(u). Vzpomínám si, že po ulici šli tři mladíci ve věku 13 – 16 let, držíce skateboardy. Položil jsem si otázku, co tady mohou lidé ve volném čase dělat? Čas se tam musí táhnout jako nedělní odpoledne. Ulice byly prázdné a tahle vesnička by rozhodně mohla posloužit jako kulisy v thrilleru. Nezdržoval jsem se tam a pokračoval v cestě na západ do Seligmanu.
V Seligmanu bydlel pan Angelo Delgadillo, který se v podstatě zasadil po otevření dálnice I40 o oprašování zašlé slávy Route 66. Pan Delgadillo se živil jako holič/kadeřník a otevřením I40 přišel o zákazníky, takže podle jeho slov měl na výběr ze dvou možností. Buďto se odstěhuje anebo přiláká do Seligmanu lidi. Vybral si tu druhou možnost. Já jsem se v jeho obchodě (objekt, ve kterém měl holičství, byl předělán na obchod se suvenýry) setkal zcela náhodou s jeho synem, se kterým jsem chvilku pokecal. Řekl jsem mu, že jsem Seligmanem v roce 2011 projížděl, ale nenapadlo mne se v jeho obchodě zastavit. Ale chtěl jsem se tam zastavit po tom, co jsem si koupil knihu a DVD o Billym Connollym projíždějícím Route 66 z Chicaga do Los Angeles. Billy se v prodejně zastavil a s panem Angelem Delgadillem si popovídal. Když jsem se v jejich obchodě v roce 2013 zastavil, tak už bylo pozdě se potkat s panem Delgadillem.
Cesta ze Seligmanu do Kingmanu je pěkná. A stejně tak je pěkná cesta po silnici číslo 93 do Las Vegas.

 

Rubriky
Jídlo

Kam za jídlem v Las Vegas

V Las Vegas se najíte dobře úplně všude. Je tam taková konkurence, že si v podstatě žádný provozovatel nemůže dovolit odbývat hosty. V Las Vegas jsem vyzkoušel restaurace specializujíce se na mexickou, japonskou, francouzskou a americkou kuchyni.

Zde je několik málo doporučení, kde se najíte dobře, ale jak píši, nakonec je úplně jedno kam zajdete…

Francouzskou snídani si dávám v Delices Gourmands French Bakery na 3620 West Sahara Avenue.

Dobrý burger a pivko (DIRTY BLONDE) si na Stripu dáte ve TWIN PEAKS.

Další restaurace, kde si dáte dobrý burger je Hash House a Go Go.

Pozdě v noci si dáte na Stripu dobrý burger ve FAT BURGER. Já jsem si ho nechal připravit s relish, pickles a cheddar(em). Je to fastfood styl.

Pokud máte rádi krevety, tak BUBBA GUMP Shrimp Co. je pro vás dobrý podnik.

Pokud máte rádi japonské pokrmy, tak vám doporučuji restauraci Kyara Izakaya, která se nachází na adrese 6555 South Jones Boulevard.

Dobré burrito si na Stripu dáte v CABO WABO.

Dobře se najíte ve fastfood(u) the Habit BURGER.

Rubriky
Cestování Jídlo

Omiš

Pokud se nacházíte na Makarské rivieře anebo ve Splitu, tak si nenechte ujít návštěvu města Omiš. Omiš je pěkné a čisté městečko a krajina kolem Omiše nemá chybu. Místo na výlet do okolních kopců nebo na odpočinek jako dělané.

Omiš, ChorvatskoPo sportovním výkonu (a to doslova) je dobré zajít do restaurace nabrat vydanou energii. V Omiši je hodně míst, kde se můžete najíst, ale já dávám přednost restauraci Puljiz, která se nachází ve staré části města.

Restoran Puljiz, OmišOd roku 2015 mně vždy byl poskytnut servis a jídlo na jedničku. No posuďte sami…

Salát z chobotniceSarma v PuljizZagrebački odrezak v PuljizMůžete si taktéž dát skvělé zákusky, kávu. No prostě, co hrdlo ráčí.

Rubriky
Cestování

Makarská riviera – přírodní park Biokovo

Pokud budete projíždět Makarskou, tak vám mohu doporučit navštívení parku Biokovo. Hned na začátku vás musím upozornit, že vjezd do parku (byť je za poplatek) je na vlastní nebezpečí. Jediná cesta vedoucí kolem SKY WALKu k vrcholu hory Svatého Jure je jednoproudá. Jsou tam samozřejmě místa určená k vyhnutí se s protijedoucími vozidly, ale jinak je to celkem adrenalin, neb pár centimetrů od krajnice je sráz, mnohdy přes 100 metrů hluboký – ideální místo pro piráty silnic kde mohou vytrestat sami sebe. Ještě doporučuji si s sebou vzít dostatek tekutin, neboť po vjezdu do národního parku koupíte akorát lokální med.

Hora Sv. JureHora Sv. Jure - informační cedulePohled ze Sv. Jure směrem ImotskiPohled ze Sv. Jure směrem OmišNávštěvu SKY WALKu jsme si nechali na zpáteční cestu. Je to celkem adrenalinová atrakce a stojí rozhodně za to se po SKY WALKu projít. Třeba i několikrát tam a zpět.

Biokovo SKY WALKPohled ze SKY WALK směrem Podgora

Pohled ze SKY WALK na ostrov Brač

Pokud pojedete až na vrchol hory SV. Jure, tak počítejte, že vám cesta tam a zpět zabere přibližně 3 hodiny.

Rubriky
Cestování Jídlo

Přes Albuquerque, Santa Fe do Duranga

Cesta do Nového Mexika byla štreka. Včera jsem přistál v Los Angeles (LAX) a dostal se do India, kde jsem přespal. Ráno kopnul do vrtule a po I 10 jel do Arizony, kde jsem první zastávku udělal v Casa Grande. Tam jsem si zašel na pozdní snídani do Chipotle Mexican Grill. Já to mexický jídlo prostě můžu. Po vydatném jídle skládajícím se z burrita jedu dál po I 10 přes Tucson. Po nějaké době míjím odbočku do Tombstone, který jsem navštívil před 6 lety v roce 2013 – ten čas letí. Uháním dál a už jsem v Las Cruces, které se nachází ve státě Nové Mexiko. Dnes to ještě stihnu před západem slunce do národního monumentu White Sands (White Sands national monument). Bylo to jen tak tak.

White Sands duny

White Sands opět dunes

White Sands západ slunce

Z White Sands jedu zpět do Las Cruces. Tam se mně nechce ubytovávat a proto uháním po I 25 směr Albuquerque. Ale až tam nedojedu. Dnes mám „v nohách“ kolem 1400 kilometrů a riskovat nemá cenu (v roce 2014 jsem jel ze Three Rivers, CA přes L.A. po I10 do Phoenix(u) a dojel jsem až do Flagstaff(u)). S polozavřenýma očima zajíždím k hotelu Super 8 v Belenu. Do sprchy a postele se fakt těším.

Ráno je jako korálek – modrá obloha a Slunce příjemně hřeje. Jedu do Albuquerque, kde se nechám vyvést lanovkou na Sandia Peak. Albuquerque se mi líbí a při nákupech ve městě zjišťuji, že lidé jsou zde komunikativní a příjemní. Město je čisté a takové typické americké. A to já mám rád.

Sandia Peak mechanikTenhle chlápek jel celou cestu dolů s námi na střeše – něco kontroloval. Výhled měl úžasný.

Z Albuquerque mířím dál do Santa Fe.

Santa Fe, New MexicoSanta FeSanta Fe - náměstíUpřímně, nelíbilo se mi. Tak krátkou dobu jsem se v žádném městě snad ještě nezdržel. Jestli to byla hodina, tak to bylo moc. Udělal jsem 3 fotky a natočil několik videí na slavném náměstí a vrátil se k autu. Jedu natankovat a na pumpě se semnou dává do řeči domorodec a na jeho otázku, jestli se mi líbí Santa Fe mu pravdivě odpovídám. Architektura je pěkná, ale ten zbytek. Ty kýče v obchodech… Vysvětluje mi situaci kolem obchodů a kdo je vlastní. Nejsou to místní Indiáni a ani Američané – proto to tak vypadá. Dnes ještě dojedu do Duranga. Cesta ze Santa Fe do Duranga je pěkná a Jižní Colorado je malebná krajina.

Po příjezdu do Duranga a najití pěkného hotelu se ubytovávám. Je večer a tudíž čas na večeři. Po sprše jdu do lobby, kde požádám příjemnou slečnu recepční o informaci, kde bych si mohl dát dobré mexické jídlo. Informaci mám a razím tam. Po usazení číšníkem mi je nabídnut jídelní lístek. Po chvíli, mi na stole přistane „předkrm“, který je samozřejmě ZDARMA. Stejně tak i voda.

Vybírám si a říkám, že bych zkusil i jejich Margaritu (slečna recepční mi sdělila, že už několikrát vyhráli ocenění za nejlepší Margaritu ve městě). Byla fakt skvělá.

Je ráno a čas na snídani. Hotelová snídaně byla super a mládenec, který se o jídelnu staral vážně perfektně, ode mne dostal tip (dýško). Místní denní tisk mne taktéž potěšil, neboť rád čtu.

Nasycen a napit (čti spokojen) se vyrážím podívat do Mesa Verde.

Druhý večer se v té samé restauraci taktéž zastavuji. Předchozí večer jsem zahlédnul v menu pokrm, který jsem chtěl vyzkoušet. Ten zelený přeliv je vytvořen z avokád.

Oba dva dny v Durangu byly super. Prostě taková je „Amerika“ (U.S.A.). A snad takovou i zůstane.

P.S.: Ikdyž v únoru roku 2021 začínám mít trochu pochybnosti, že by se život (svobody) na planetě Zemi mohl vůbec někdy vrátit do stavu před Covidem – 19.