Rubriky
Automobil Cestování

Route 66 – Williams a Seligman

V Roce 2011 při mé druhé návštěvě Spo(ko)jených státu amerických jsem si projel část Route 66 mezi Flagstaff(em) a Kingman(em). První zastávku jsem udělal v městečku Williams – odtud v minulosti jezdil vlak poháněný parou do Grand Canyon(u). Pokračoval jsem v prohlídce městečka – v podstatě dvě jednosměrné ulice (od východu na západ a od západu na východ). Na těchto dvou ulicích je k vidění několik hezkých starých aut, stará čerpací stanice, ale jinak nic extra. Občas je asi dobré si přiznat, že to co už bylo, bylo.

Pokračoval jsem dál do Ash fork(u). Vzpomínám si, že po ulici šli tři mladíci ve věku 13 – 16 let, držíce skateboardy. Položil jsem si otázku, co tady mohou lidé ve volném čase dělat? Čas se tam musí táhnout jako nedělní odpoledne. Ulice byly prázdné a tahle vesnička by rozhodně mohla posloužit jako kulisy v thrilleru. Nezdržoval jsem se tam a pokračoval v cestě na západ do Seligmanu.
V Seligmanu bydlel pan Angelo Delgadillo, který se v podstatě zasadil po otevření dálnice I40 o oprašování zašlé slávy Route 66. Pan Delgadillo se živil jako holič/kadeřník a otevřením I40 přišel o zákazníky, takže podle jeho slov měl na výběr ze dvou možností. Buďto se odstěhuje anebo přiláká do Seligmanu lidi. Vybral si tu druhou možnost. Já jsem se v jeho obchodě (objekt, ve kterém měl holičství, byl předělán na obchod se suvenýry) setkal zcela náhodou s jeho synem, se kterým jsem chvilku pokecal. Řekl jsem mu, že jsem Seligmanem v roce 2011 projížděl, ale nenapadlo mne se v jeho obchodě zastavit. Ale chtěl jsem se tam zastavit po tom, co jsem si koupil knihu a DVD o Billym Connollym projíždějícím Route 66 z Chicaga do Los Angeles. Billy se v prodejně zastavil a s panem Angelem Delgadillem si popovídal. Když jsem se v jejich obchodě v roce 2013 zastavil, tak už bylo pozdě se potkat s panem Delgadillem.
Cesta ze Seligmanu do Kingmanu je pěkná. A stejně tak je pěkná cesta po silnici číslo 93 do Las Vegas.

 

Rubriky
Automobil Cestování

Spotřeba paliva současných amerických automobilů

Ty tam jsou doby, kdy americká auta měla pověst žíznivců. Samozřejmě, že záleží na tom, jak se s autem jede. Já jsem dodržoval maximální rychlostní limity. Pokud byla na dálnici rychlost limitována na 65 MPH (miles per hour), tak jsem jel 65. Pokud 75MPH, tak jsem jel 75. A spotřeba byla více než uspokojující.

Chevrolet Equinox
Chevrolet Equinox

Při rozjezdech je lepší trochu přišlápnout plyn. Tím se logicky zkrátí doba rozjezdu a i se sníží spotřeba paliva k rozjezdu potřebná. Při plynulém rozjezdu je spotřeba paliva 7-8 mpg (miles per galon) prvních pár desítek metrů a poté se spotřeba začne snižovat. Zatímco, když sešlápnu pedál, tak spotřeba je 5 mpg, ale rychleji se dostanu řekněme na 30 MPH a od této chvíle už používám tempomat (cruise control). Pomalu si přidávám bez toho, aniž by automatická převodovka podřadila nebo držela motor ve vyšších otáčkách. Tímto jednoduchým trikem si citelně snižím spotřebu.

Průměrná spotřeba na 50 mil.
Průměrná spotřeba na 50 mil.

Řekněme, že udržet průměrnou spotřebu nad 30 mpg s Chevy Equinox je reálné pro většinu řidičů.

Rubriky
Automobil Cestování

Studebaker museum, South Bend, Indiana

Po včerejším výletu do muzea HARLEY-DAVIDSON, se dnes podívám do dalšího muzea. Neobejde se to bez půjčení automobilu. Studebaker muzeum se nachází ve státě Indiana v městečku South Bend. Je to kus cesty z Chicaga.

Některá fota se zobrazí po kliknutí na ně ve větším rozlišení. Klikejte :-).

Studebaker Museum
Studebaker Museum
Studebaker Museum
Studebaker Museum
Studebaker Museum
Studebaker Museum
Studebaker Museum
Studebaker Museum
Studebaker Museum
Studebaker Museum
Elektrický automobil z roku 1911
Studebaker Museum
Studebaker Museum
Toto Coupe z roku 1911 je poháněno elektromotorem s dojezdem 112 kilometrů. Baterie váží 440 kilogramů.
Studebaker Museum
Studebaker Museum
Studebaker Museum
Studebaker Museum
Studebaker Museum
Studebaker Museum
Studebaker Museum
Studebaker Museum
Studebaker Museum
Studebaker Museum
Studebaker Museum
Studebaker Museum
Studebaker Museum
Studebaker Museum
Studebaker Museum
Studebaker Museum

Firma Studebaker automobily již několik desetiletí nevyrábí, přesto je stále ještě možné se v South Bendu potkat s tehdejšími zaměstnanci firmy.